Nitrifikační bakterie
Nitrifikační bakterie
Protože se přiblížila doba jarního spouštění jezírek po zimní odstávce velmi často se setkáváme s pojmem " startovací bakterie a jejich použití" Díky příspěvkům různých "odborníků" a skupin se dostupnými médii šíří mnohdy neskutečné nepravdy. Proto mne moje dcera a zároveň můj webmaster konečně po 14 dnech donutila napsat tento článek. Předem všem říkám, že nejsem biochemik, nicméně proces denitrifikace s použitím dostupné odborné literatury snad zvládnu srozumitelně vysvětlit.
V prvé řadě musím vysvětlit proč používám správně výraz nitrifikační a nikoliv zavedený výraz startovací bakterie. To co probíhá v jezírku během zimy je běžný hnilobný proces který probíhá ve všech uzavřených systémech samozřejmě pokud není nějakým způsobem regulován. Při těchto hnilobných procesech vznikají nežádoucí látky - amoniaky NH3 a NH4+, které se pak dále pomocí oxidace mění na nežádoucí dusitany ( soli kyseliny dusité HNO2). Tyto látky jsou z hlediska živých organismů v jezírku velmi nežádoucí a při akceleraci dokáží během krátké doby zahubit vše živé. Tento proces se nazývá dusitanová intoxikace a už dávka např. jen 0,5 g dusitanů navozuje u člověka akutní otravu. Naštěstí sama příroda dokáže tento nežádoucí jev regulovat a za pomocí procesů nitritace a nitratace dokáže nežádoucí dusitanové soli pomocí kyslíku a vodíku přeměnit na dusičnany NO3-. Tento proces probíhá nejen v jezírku, ale i v půdě všude kolem nás a to díky přítomnosti všudypřítomných proteobakterií a archeobakterií. Asi bych vás tady pokazil věděním jak říkával můj kolega, kdybych vám sáhodlouze vyjmenovával kmeny a podkmeny bakterií a archea. Nikomu z vás by asi nic neřekly názvy jako Nitrosomonas, Nitrospira či bakterie skupiny Asgard nebo DPANN.
Podstatou tohoto článku není seznámit vás s obsáhlým procesem oxidace amoniaků, ale spíše vám objasnit jak v podstatě tomu prostředí v jezírku na jaře pomůžete a nastartujete proces nejen mechanické, ale zejména biologické filtrace vody. Ten kdo si myslí, že proces nitrifikace stojí spolu s odstavením filtru je na omylu. Proces nitrifikace probíhá neustále i v zimě, i když je jezírko zamrzlé. Jedinečným nositelem této reakce je přítomnost dostatku kyslíku k průběhu reakcí.
Počet nitračních bakterií je samozřejmě dán probíhajícími procesy v jezírku. Tak jako každá bakterie i ony se množí geometrickou řadou za podmínek jim vyhovujících - tedy dostatečnému přísunu dusíkatých látek. Tím, že je dodáme "navíc" jen zkrátíme resp. urychlíme proces nitrifikace v jezírku a zbavíme ho nežádoucích látek.
O zbylou část dusičnanů se pak postarají rostliny a odčerpají je svým kořenovým systémem a využijí k jejich růstu. Na tomto principu funguje v podstatě systém Aquabalance či systém tolik diskutovaných kořenových čističek. Samozřejmě ze zkušeností víme, že je hodně a hodně složité najít rovnováhu mezi "odpadními" látkami produkovanými organickými zbytky v jezírku a množstvím rostlin jenž je bezprostředně spotřebovává.
Co se týče aplikace bakterií, jejich usídlení a podobně zastávám názor, že nejlépe je aplikovat je přímo do filtrace bezprostředně . Dostatek dusíkaté výživy na filtračních médiích zajistí jejich rychlou reprodukci. Zcela zbytečné je při jejich aplikaci vypínat UV lampu na 3 dny apod.. Samozřejmě těm co mají UV lampu na výtoku z filtraci, bych doporučil malou časovou prodlevu 1 - 2 hodiny, aby si tímto "průtokovým sterilizátorem" bakterie hned zároveň nezahubili. Již při první aplikaci dojde k rozšíření bakterií do celého systému jezírka a jejich uchycení nejen ve filtraci, ale všude tam, kde mají dostatek výživy, tedy zejména ve štěrkových zónách, na kořenech rostlin, na fólii, na kamenech a podobně. Bezprostředně po uchycení začínají proces nitrifikace a proces miliardové reprodukce.
Z hlediska použití se nám nejlépe osvědčili bakterie ve formě gelu. Gelová složka pomáhá dobrému uchycení na filtračních médiích, i když vezmete-li v úvahu jejich množství a velikost, pak jde víceméně o spíše subjektivní pocit. Uchytí se v jakékoliv formě ať již v suché, resp. sypké, tak gelové i tekuté. Jejich dávkování je závislé podle doporučení výrobce nebo distributora, ale já obecně zastávám názor, že litr gelových bakterií bohatě stačí na jezírko do 15 kubíků. Není dobré nalít bakterie naráz. Nejen, že se Vám v jezírku vytvoří nevzhledný pěnový povlak, ale miliardy bakterií se musí něčím živit jinak ztrácí svoji reprodukční schopnost. Vždy je lépe dávku rozdělit alespoň na dvakrát. Při spuštění jezírka dojde k zanesení filtračních médií a je nutné jejich vyčištění po cca 2 - 3 týdnech provozu. Proto je dobré po prvním čištění filtru doplnit opět hladinu nitračních bakterií a pomoci tak nastartovat opět biologický proces čištění na požadovanou úroveň.
Rovněž je dobré vždy při každém vyčištění filtru dodat opět dávku nitračních bakterií, zvlášť když používáte k čištění filtrace jinou vodu než vodu z jezírka.
Tolik asi na vysvětlenou k nitračním někdy mylně nazývaným startovacím bakteriím. Pokud někdo s mým názorem nesouhlasí má na to právo a já ho nikomu nevnucuji. Ti co doposud neměli jasno s použitím nitračních tedy "startovacích" bakterií tak doufám že už po tomto článku ví k čemu jsou dobré a kdy je dávat.
Příští článek budu věnovat výrobě podomácku dělaných filtrací. Předvedeme vám podomácku vyrobenou filtraci z ICB kontejneru, home made tlakový filtr pro malá jezírka a také něco málo z historie dělaných filtrací. .
Ještě závěrem proč moc nepoužívat výraz "startovací bakterie". Proces nitrifikace v jezírku probíhá stále, tedy ho tímto v žádném případě nestartujeme tak jako například u čistíren odpadních vod, kde naopak bez dodávky startovacích enzymatických bakterií by proces vůbec nefungoval.
